Aromaterapie není na hraní

Včera jsme já a moje kolegyně z Asociácie slovenskej aromaterapeutickej spoločnosti byly svědky vysílání jedné slovenské televize. V jejím pořadu se objevila slečna, která se věnuje MLM prodeji nejmenované, ale velmi známé značky, která například v Německu a dalších státech a hlavně v Americe, čelí vysokému množství žalob poškozených klientů. Tito lidé si na základech jejích neodborných rad poměrně závažným způsobem zničili zdraví.

Přejděme k věci. Slečna měla samozřejmě na stolku plný kufřík esenciálních olejů oné značky a vesele tam vedle ní frčel difuzér. Na tom by nebylo nic špatného. Co bylo ale zarážející, byly její informace, které poskytovala televizním divákům. Chápu, že ne každý má v hlavě nalitou aromaterapii od A do Z, sama se učím každý den nové věci a systematicky se vzdělávám, ale aspoň základy práce s esenciálními oleji, když už na nich chce vydělávat, by mít měla. Ale tady jde bohužel jakákoli etika a zodpovědnost stranou v zájmu zvýšeného prodeje EO.

Klasické rady o pití esenciálních olejů ve vodě, jsem pokryla v několika svých článcích, ale ráda ty informace zopakuji zase. Slečna tvrdila, že můžete pít všechny esenciální oleje kromě Wintergreenu (což je libavka) a v dávce 10-25 kapek denně. V klasické 10 ml lavičce EO je podle jejího prostorového řešení a velikosti kapátka 250-300 kapek. V 5 ml pak polovina uvedeného obsahu. Takže pokud byste se řídili radami slečny, vypijete jeden EO, pokud máte 10 ml lahvičku za 10 až 30 dní. Nehledě na to, že jsou to tak silné koncentrace, že si okamžitě odrovnáte játra, ledviny a můžete si přivodit intoxikaci nervového systému. Existují esenciální oleje jako thuja nebo anýz, po jejichž konzumaci si uděláte jednosměrný výlet na patologii. Thuja vnitřně v jakémkoli množství, anýz v množství, které doporučovala slečna. O pelyňku ani nemluvím.

Je úplně jedno, od které značky ty esenciální oleje jsou (pozor, ne oleje vonné). Pořád jsou to přírodní, vysoce koncentrované látky, získané nějakým konkrétním způsobem (parovodní destilací, destilací CO2, enfleuráží, lisováním za studena, které se provádí u citrusů). Vždycky mají nějaký specifický biochemický profil, díky kterému mohou fungovat v součinnosti s naším tělem. Pokud by ten profil neměly, nebylo by možné při práci s nimi získat potřebné výsledky. Jedení EO je problematické také kvůli možné interakci s léčivy, které daný člověk užívá. O dětech se nebudeme bavit vůbec, mají daleko nižší práh citlivosti na tyto silné koncentráty a nestačí u nich aplikovat pouze poloviční dávkování, musíme striktně dodržovat doporučení, která tady nespadla z nebe, ale v průběhu let se pod dohledem lékařů a farmaceutů ustálila jako ochranné jištění aromaterapeutů. Navíc opět zmíním českou a slovenskou legislativu, kde nejsou EO povoleny jako potravinové doplňky ani farmaka. Ten, kdo je takto doporučuje, porušuje právní řády ČR i SR.

Pokud mi někdo zase bude tvrdit, že přece ALE VE FRANCII JE TO NORMÁLNÍ A JE TO FRANCOUZSKÁ PRAXE, tak ne, není. Užívání EO ve Francii vnitřně je striktně omezeno na 8-10 dní a děje se pouze pod dohledem lékaře. Farmaceuti vám namíchají přímo EO, které máte užívat do kapslí a nesmíte překračovat denní dávkování. Žádný francouzský lékař vám nedá EO preventivně a předepisují se pouze v nejnutnějších a nejakutnějších případech. Ne, že si denně dáte polovinu lahvičky do džbánu s vodou. EO jsou hydrofobní, ve vodě nemají jak se rozpustit, ulpí v lepším případě na okraji skleničky, v horším na sliznicích. A o tom, že vím o mnohých popáleninách úst při napití taky mluvit nebudu, to je jeden z nejčastějších úrazů.

Pokud si říkáte, že zbytečně straším, zkuste si vzít nějaký citrusový EO, který máte doma a kápněte si ho na PET lahev. Podívejte se na výsledek pokusu a zamyslete se, co to udělá s Vaším trávicím systémem a sliznicemi. Tvrzení: "Ale Maruš bere EO denně několik let a nic jí není", neberu. Maruš si nevidí dovnitř těla, ale až půjde na nějaké vyšetření trávicího traktu, tak do něho bude vidět lékař. Nehledě na to, že v poslední době registruji docela dost zmínek o tom, že lidé, kteří konzumují EO si vypěstovali žaludeční reflux, ten neodezníval ještě dlouho po tom, co je jíst přestali. Nehledě na další super věci jako jsou různé jiné problémy se žaludkem.

Čemu bych se ještě ráda věnovala, je rozdělení EO na éterické/esenciální a vonné. Hodně lidí píše, že mezi esenciálními a éterickými je veliký rozdíl. Není. Je to synonymní název, jeden je z francouzštiny (huile essentielle), druhý z němčiny (aeterische öl). Obojí je stejná látka přírodního původu. To, co je veliký rozdíl, jsou oleje vonné, produkty petrochemického průmyslu. Jsou to takové ty šmejdy za 2 eura nebo 39 korun, k dostání z pochybných zdrojů. Topická (kožní) aplikace bez ředění už způsobila nejednomu člověku poměrně silné popáleniny kůže nebo silnou alergickou reakci. Takže ona televize bude mít velké štěstí, pokud nikdo nebude zkoušet rady slečny. Protože pokud ano, tak to může pro ně skončit nepěkným soudním sporem kvůli ublížení na zdraví, ne-li něčemu horšímu.